Fotíme sport 1 – Čím naplnit brašnu
Jestliže se říká, že fotografie je o zachycení prchavého okamžiku, u sportovní fotografie to platí dvojnásob. Na prvním místě by měl být moment – pot odlétající od hlavy hlavičkujícího fotbalisty, pěst boxera na tváři protivníka, skokan těsně nad laťkou. A dál už je na vás, jak se s tím poperete a jestli vznikne fotografie obyčejná nebo výjimečná. Počínaje dneškem najdete na mém blogu každý týden jeden díl seriálu Fotíme sport. Už dlouho jsem přemýšlel, že dám něco podobného dohromady a posledním impulsem bylo postrčení Pepou Čančíkem. První díl věnuji technice, tedy tomu, co patří do povinné výbavy sportovního fotografa a co vám umožní dělat ty nejlepší sportovní fotografie.
Asi nikoho nepřekvapí, když napíšu, že nejlepší na sport je jednooká digitální zrcadlovka (DSLR). Čím vyšší model, tím samozřejmě lépe, ale na spoustu věcí stačí kupříkladu i Canon 450D/Nikon D60. Vyšší modely mají citlivější autofokus (zejména za špatného světla), rychlejší reakci na stisk spouště, rychlejší sekvenční focení. Novější modely mají také menší šum; ISO 1600 bývá často minimum a nízký šum při vysokých citlivostech je k nezaplacení.
Objektivy
Důležitější než samotné tělo jsou objektivy. I když se to možná nezdá, využít se dají libovolná ohniska, od extrémně širokých (včetně rybího oka) po dlouhé teleobjektivy. Důležitý je rychlý autofokus a co největší světelnost. Canon 70-200/4L je sice skvělý objektiv, ale při halových sportech velice rychle narazíte na limit světelnosti f4. Asi nemusím připomínat, že fotovýbava leze pořádně do peněz.
Pokud jde o další vybavení, stativ až na výjimky není potřeba. Pro speciální fotografie se může hodit, ale jinak je nepraktický a překáží. O něco užitečnější je monopod. Pro ty, co ho neznají, monopod je vlastně stativ s jednou nohou. Nemusí se rozkládat, snadno se přemisťuje a ulehčuje rukám. I přesto bych ho doporučil až pro delší a těžší teleobjektivy. Nejčastější zoom 70-200/2.8 není tak těžký, aby s ním nešlo fotit i dlouhodobě bez podpory a pohotovost bez monopodu je o řád vyšší.
Stativ usnadní skládání několika fotografií do jedné
Doplňky
Stejně jako krajinkáři využijete u záběrů širokáčem polarizační filtr, hodí se například i na leteckém dni. Přechodový filtr nemám, ale dovedu si představit, kdy ho použít. Pokud jde o blesk, k blesku se vrátíme později. Zatím jen napíšu, že někdy ano a někdy ne, záleží od konkrétní akce, světelných podmínek apod. Zajímavým příslušenstvím, které (zatím?) není moc rozšířené, je dálková spoušť. Doporučoval bych dlouhou kabelovou, infra funguje jen zepředu a může mít problém na slunci a na větší vzdálenost. Prodávají se i neoriginální spouště, fungují stejně jak ty od výrobce, ale za výrazně nižší cenu. Dálková spoušť se hodí všude tam, kde se nedostanete (třeba z důvodu bezpečnosti) osobně moc blízko k akci, přitom je možné postavit do míst alespoň samotný fotoaparát.
Tyto fotografie by bez kabelové spouště těžko vznikly
Samozřejmostí je dostatečná paměťová kapacita, nejlépe rozložená do několika menších karet než do jedné velké. Pokud by došlo k jejímu poškození, přijdete o všechna data, zatímco v případě více karet jen o část.
Když stále nemáte dost
Pokročilejší fotografové využijí různé schůdky nebo stoličky. Ideální jsou skládací, lehké a přenosné schůdky. A k čemu jsou dobré? Dostanou vás nad překážející hlavy diváků, umožňí atraktivní záběry shora, a když vás bolí nohy, nemusíte hledat lavičku :)
Jelikož se spousta akcí koná venku pod širým nebem a počasí není vždy nakloněno, přijdou vhod i ochranné prostředky proti dešti a sněhu. Prodávají se různé druhy pláštěnek; některé zakryjí nejen fotoaparát, ale i fotografa. Nevýhodou tohoto typu je skutečnost, že je pod nimi jednak horko a hlavně přes pláštěnku nevidíte pořádně ven; sledovat okolí jen přes hledáček značně omezuje rozhled. Proto většinou používám podomácku vyrobenou pomůcku z impregnované šusťákoviny opatřené suchými zipy, která ochrání akorát objektiv i tělo. A přijde vhod i v prašném prostředí motokrosu, ploché dráhy a podobně.
Pláštěnka Nikon. Skryje fotografa i přístroj, univerzální velikostNa přenášení je pohotovější brašna; přístup k technice je rychlejší než u batohu, a když fotíte na jednom místě, můžete si ji odložit, aby nepřekážela.
Tak, to by bylo pro dnešek vše. V příštím díle si řekneme, kam se s tím vším vybavením vypravit a jak se tam chovat.
Pokud máte nějaké dotazy, napište je do komentářů pod článkem a vrátíme se k nim na konci ve speciálním díle.
Dobrý den. Jsem pokročilejší amatér, fotím pět let téměř vše se SONY DSC H-1, ale s halovým sportem to je při špatném osvětlení bída. Nyní se rozhoduji koupit Canon EOS 550 D + 18-55 mm IS + 55-250 mm IS
nebo
Nikon D 5100 + 18-55 mm VR + 55-300 mm VR
Co je lepší varianta pro focení venku i v halách? Nebo mi poradíte jinou kombinaci či lepší v podobné cenové relaci do 30 tis. Kč?
Děkuji Vám za odpovědˇ.
Zdeněk S.
Dobrý den, v případě halových sportů až tak moc nezáleží na těle, ale spíš na objektivech a jejich světelnosti. Bohužel ani jeden z vyjmenované čtveřice zrovna světelností neoplývá (kupodivu i Sony H-1 je na tom lépe). Takže bych zkusil zvážit variantu nákupu zatím třeba jen jednoho světelného objektivu (něco v rozsahu 17-50/2.8 od Sigmy nebo Tamronu) a potom došetřil peníze alespoň na Canon 70-200/4 nebo třeba Sigmu 70-200/2.8. Pokud u focení vydržíte, tak stejně nakonec u podobné kombinace skončíte. Další možnost by byla koupit set, jak jste vyjmenoval a k němu alespoň světelný 50/1,8.
dobrej článek jen tak dál
Potěšilo mě zmínění Canonu 450D :) a těším se na další díl
Martine, brasny mam plnou (asi 10 kilo) taku uz se tesim na cast, jak ziskat akreditaci :-)
Prada , uz se tesim na pokracovani :)
Pěknej článek Martine, až jsem se v jednu chvíli musel červenat. Už se těším na příští čtvrtek ;)
skvělé! už dlouho jsem něco takového, jako tento seriál hledal a teď na něj narazím na svém oblíbeném fotowebu:-) díky moc:-)