Zamyšlení nad (kontinuálním) ostřením při focení sportu

Na úvod si zkuste tipnout, na kolika fotografiích ze Světového poháru v letech na lyžích jsem použil kontinuální ostření. Máte? Já jsem napočítal devět snímků. To znamená na pouhé necelé třetině všech fotografií.

Galerie z letů jsou v tomto trochu unikátní, ale přesto to je hodně málo. Když se na to podívám z druhé strany, tak 16 fotografií z 25 vzniklo díky předostření nebo manuálnímu ostření. Což znamená, že by šla povedená fotografie z letů na lyžích nafotit libovolným kompaktem nebo klidně i Flexaretou – rychlé ostření (nebo vůbec ostření) totiž není vůbec potřeba. A přitom se pořád bavíme o focení sportu.

A proč jsem vlastně používal předostření? Důvodů je hned několik:

  • AF by nemusel stačit, případně by hrozilo, že ho zmate členité pozadí (a malý letec) nebo silné protisvětlo a podobně
  • Chyběl mi vhodně umístěný ostřicí bod, nejčastěji na samém okraji fotografie
  • Díky velké hloubce ostrosti je zbytečné se znervózňovat ostřením.
  • Pokud vím, v kterém místě budu fotit, je jednodušší předostřit a tím se vyvarovat případného výstřelku AF
Díky ostření palcem tlačítkem AF-ON pro mě není přechod mezi MF, předostřením či kontinuálním ostřením žádný problém, není totiž nutno nic přepínat nebo ovládat něco navíc (například přepínač AF/MF).

Proč to celé píšu

Vlastně ani sám nevím. Asi jsem se chtěl podělit s jednou zajímavostí, která mě, přiznám se, docela překvapila. Může to sloužit i jako důkaz, že na (některý) sport není nutně třeba co nejlepší AF a že se dá vyfotit vlastně čímkoli. A třeba toto zamyšlení rozproudí i zajímavou diskusi.

PS: Pokud byste chtěli počítat procento fotek s autofokusem na fotbalových zápasech, tak si ušetřete práci. Tam je kontinuální ostření ve sto procentech :)

18 Comments

  1. by Jan CH. on 17/04/2013  17:21 Reply

    Zdravím, zajímal by mne váš názor na tele objekty např. 70-200mm se stabilizací a bez stabilizace u focení sportovní fotografie. Myslím, že by to bylo zajímavé téma na podobny miniblog jako je tenhle. Jinak děkuji za tyhle stránky :)

    • by mk on 17/04/2013  20:30 Reply

      Jo, to by šlo, díky za tip ;)

  2. by Petr Bukovský on 19/03/2013  17:24 Reply

    U některých sportů, kdy se předem dá odhadnout trajektorie objektu (běh v dráze, skoky, jízda na kole, automobilové sporty..) ostřím nebo předostřuji manuálně víc než 90% fotografií z důvodů, které Martin Kozák zmínil. Ale u jiných, které by John Forbes Nash nazval "nepředvídatelné", kdy hráč např. míčového sportu měmí směr pohybu každou desetinu vteřiny se to prostě nedá a je třeba zvolit kontinuální. Užíval-li bych kontinuální ostření při fotografování rychleji se pohybujících objektů, určitě bych zaovažoval o přenastavení front/backfokusu :)

  3. by David on 05/03/2013  20:13 Reply

    Ahoj Martine, dlouhou dobu sleduji tvé fotografie a vždy jen čumím co z toho dokážeš dostat. Omlouvám se za tykání, ale jsme tak nějak kolegové :D Já se zaměřuji na sportovní fotografii / snowboard, skate, ski, bike/ A popravdě se přiznám, že s ostřením mám pořád problém. Je pravda, že používám klasiku AF. Předostřím si zhruba na vzdálenost kde jezdec letí pokud je to na skoku. Pokud je to překážka jíného zbusobu, je to to samé. Vždy se snažím předostřit na bod a pak čekám až mi jezdec projede bodem a pak mačkám. Už jsem testoval i AF-Servo ale přijde mi že to není ok. Nejhorší je opravdu správně zaostřit abyc fotka byla ok a jezdec hlavně ostrej. Pokud fotím něco na blízko tak je to vždy v pořádku. Když fotím rybím okem tak nemám sebemenší problém s fotkou a je skoro vždy ostrá. Ale změním objektiv / 50mm/ 17-40mm nebo 70-200mm tak s tím je vždy problém opravdu zachytit jezdce ostrého.

    Nějaká rada jak si to nacvičit? nebo co používat víc? Záleží asi dost na situaci a koho budu fotit. Je tak?

    Díky moc.

    • by mk on 06/03/2013  10:09 Reply

      Čau Davide, v tvém případě, kdy máš sportovce jen pro sebe, bych se nebál ho požádat, ať si stoupne do požadovaného místa a ty si na něj předostříš. Bude to určitě přesnější než ostření od oka. Se 70-200 bych ale ostřil kontinuálně, hloubka ostrosti je dost malá a trefit se předostřením je spíš štěstí (pokud nefotíš hodně z dálky). Taky větší HO by pomohlo (ale vím, že často není žádoucí).

  4. by LN on 04/03/2013  21:46 Reply

    Velmi potřebná diskuze, snad se ještě rozběhne.

    Fotím hodně kolektivní sporty jako fotbal, házená, ragby apod. Doteď jsem při kontinuálním ostření používal AI focus, protože při servu mi přišlo že to mám míň pod kontrolou, např. když mi to zaměřilo na jiný přebíhající objekt. Na druhou stranu mám pocit že AI Focus občas nestíhá, navíc někdy v průběhu akce ostřící bod ztratím protože z něj objekt vyběhne.

    Takže by mě zajímalo, jaké má kdo při focení těchto kolektivních sportů kontinuálním ostřením zkušenosti s používáním AI focus vs servo, případně s kombinováním s AF-ON. Mám Canon EOS 7D.

    • by mk on 04/03/2013  21:51 Reply

      V tomhle neporadím, AI Focus jsem na foťáku měl naposledy v roce 2005

  5. by M4jklsoft on 28/02/2013  11:25 Reply

    Zdravim vas,
    v pripade, ze zrovna nepouzivate MF, jakym zpusobem vybirate ostrici body pro AF?
    Vybirate rucne a cekate nez akce dobehne tam,kde ji chcete mit / fotak vybira za vas / stredovy bod (udajne nejcitlivejsi a nejrychlejsi) a pak orezavate?
    Nebo uplne jinak?

    • by mk on 28/02/2013  11:32 Reply

      Jak kdy. Když vím, jaká bude kompozice, tak k ní zvolím nejbližší bod. Na tancování většinou bod vlevo nebo vpravo, abych ho měl umístěný na tanečnici. Na fotbale ostřím na střed s automatickým sledováním objektu a přepínáním bodů. Zkrátka podle situace.

  6. by Physco pat on 28/02/2013  00:01 Reply

    Díky za všechny články, pro mě jsou hodně poučné. Já dosud fotil krajinky a portréty kontinuální ostření jsem zkoušel snad jen proto, že se o tom psalo v manualu. Ale letos mám hodně sportovních plánů, tak jsem rád za každý tip. Funguje slušně u Nikonu to sledování objektu, kde si objekt "přebírájí" okolní body, když se posune v záběru jinam?

    • by mk on 28/02/2013  09:15 Reply

      Physco pat: myslím, že od Nikonu D300 (včetně) výš to funguje velmi dobře, u nižších modelů si jist nejsem.

  7. by Pavel Zamrazil on 27/02/2013  13:08 Reply

    Já při focení sportu používám kontinuální ostření asi v 90%. Zbytek se snažím manuálně z důvodu špatně umístěných ostřících bodů.
    Měl bych dotaz jaký způsob používáte při focení tancování - viz poslední galerii z MČR2013 v latině.
    Potvrzuji teorii, že při fotbale mám kontinuální ostření také ve 100%. Každopádně zajímavé zamyšlení nad způsoby a důvody ostření.

    • by mk on 27/02/2013  13:11 Reply

      Při tancování 100% kontinuální, nezdá se, ale je to hrozný fofr.

  8. by Martin on 27/02/2013  11:42 Reply

    Moc pěkný příspěvek. Osobně vidím dva aspekty:
    a) Martin fotí tak, aby AF nefungoval (alespoň ty skoky na lyžích obsahují skoro všechny případy, kdy se AF podle manuálu nedá použít)
    b) Nastavení autofokusu je poměrně složité, možností je hodně a pro každou situaci resp. sport se hodí jiné naladění.(Nevím jak Canon, ale Nikon toho nastavit může dost a každý doporučuje něco jiného).
    Prakticky se to ani nedá pořádně odzkoušet, pokud se nedá fotit třeba na treninku. A i takové napohled pomalé sporty, jako třeba curling, jsou pro přesné zaostření docela svižné. Takže souhlasím s tím, že lepší než blbě nastavený autofokus je lepší ruční předostření, které je foolproof.

  9. by KUbajsz on 27/02/2013  10:59 Reply

    Absolutní souhlas. Hlavně s tím výstřelkem s AF. Už se mi párkrát stalo, že se mi AF zbláznil zrovna, když jsem to nejméně potřeboval. Například když stojím u tratě, čekám na určitého jezdce, který projede a už ho v tomto místě nikdy neuvidím, si potřebuju být jistý, že se mi ostřící bod nepřeostří na motýla, který zrovna proletí kolem. Což by byla ještě ta lepší varianta. :) Btw děkuji za tento článek ...

  10. by Vojtěch Barta on 27/02/2013  10:54 Reply

    Hoj,

    já osobně fotím především hokej a florbal, kde používám kontinuální ostření v podstatě skoro pořád.
    Na druhou stranu je pravda, že velmi často používám i focus lock. Tzn. stylem - vím, co chci vyfotit (třeba situaci před brankou) - kontinuálně tedy ostřím na brankáře, jedním okem sleduju, že ostřící bod je tam, kde má být. Druhým, co se děje okolo - abych věděl, kdy nastane situace, na kterou čekám. Pak záleží na tom, co se děje. V případě, že se scéná z pohledu vzdálenosti nemění, tak většinou ještě před první fotkou mačkám lock. V případě, že brankíř například dál couvá, tak nechávám dál ostřit - to ale docela často vede k tomu, že přeostřím například na tyčku, síť, mantinel, atd. - protože brankář si např lehne.

  11. by Jan Pelikán on 27/02/2013  10:38 Reply

    Tímto člankem jste mi udělal ,,radost" jelikož jste potvrdil moji teorii s autofokusem. Osobne fotím skateboarding, snowboarding a sporty tohoto charakteru kde z 95% pouzivam manualni ostreni tudiz mi nedela vrasky jediny krizovy AF bod uprostred na mem novem tele 6D i pres to ze si vsichni tak ,,stezuji" na nedostatek krizovych AF bodu :)

  12. by eMeT on 27/02/2013  10:31 Reply

    Musím se přiznat, že kontinuální ostření jsem ještě nikdy nepoužil. :)

Leave a Reply to mk Cancel reply

Your email address will not be published.