Sony A9 mýma očima aneb je čas (a důvod) opustit Canon?

 
Nová bezzrcadlovka Sony A9 je podle výrobce určena profesionálním sportovním fotografům. V této souvislosti je mi trochu líto Olympusu, který se snaží prorazit mezi profíky řadu let a zatím to vypadá, že jeho mnohaletou snahu zmaří jeden jediný model od konkurence. Protože přiznejme si to, full frame je full frame a kdo ho jednou okusil, málokdy se bude chtít vracet. Nemluvě o dalších parametrech.

Takže budu přemýšlet nahlas. Co by mě přimělo k přechodu na jiný systém, konkrétně teď na Sony? A ještě pro jistotu předesílám, že jsem Sony A9 v ruce nedržel, takže vycházím z čistě papírových informací.

Sony-A9

Obrazová kvalita

 
Sony už pár let kraluje, pokud jde o kvalitu snímače – DR, šum. Naopak Canon byl roky za totéž kritizován (zejména za DR). Na druhou stranu potíže s DR vyřešil Canon 1D X Mark II a tedy náskok Sony už není takový jako dřív a projeví se prakticky jen v opravdu extrémních situacích. Také doporučuji zjistit, jak se Sony vyrovnalo s JPG enginem; jejich starší implementace byly dost mizerné, zejména pokud jde o artefakty po (nevypnutelné) redukci šumu; pokud bych tedy jako sporťák fotil primárně do JPG, pořádně bych si Sony proklepl.

Fps

 
Sony A9 umí snových 20 fps. Je ale třeba dodat, že jen s elektronickou závěrkou. Osobně s touto technologií nemám zkušenosti, ale co jsem vyčetl, problémy by mohly nastat například při focení za umělého osvětlení (konkrétně pod blikajícími zářivkami). S mechanickou závěrkou umí A9 pouze 5 fps.

Závěr: Více fps je rozhodně lepší a stálo by za to.

Stabilizace

 
Asi největší výhodou nejen Sony A9 je stabilizace čipu. Mít stabilizovaný jakýkoli objektiv (a třeba i historické manuální) je skvělá věc. Zmiňoval jsem se o tom v článku Jak se fotí s pevnými skly. Světelnost je skvělá věc, ale čas od času by se mi stabilizace hodila – například při focení panningu a mazanic. A většina kratších pevných skel stabilizaci, narozdíl od podobných zoomů, nemá. A stabilizace čipu to elegantně řeší. Popravdě řečeno nechápu, proč s tím Canon a Nikon ještě nepřišli.

Závěr: Velká výhoda Sony A9 a většiny bezzrcadlovek obecně, která by měl hodně lákala.

Autofokus

 
Dovedu si představit ostření výrazně lepší než má Canon 1D X, takže prostor pro vylepšení tu je. Výkony autofokusu Sony A9 jsou zatím otázkou, dokud nebude k dispozici pořádný nezávislý test. A samozřejmě ideálně kdybych si ho pro sebe provedl já :) Co ale určitě bude stát za to, je pokrytí obrazového pole ostřicími body – 693 bodů a 93% pokrytí  je famózní a ideální pro moje rohové kompozice :)

Závěr: autofokus vypadá na papíře jako nejsilnější zbraň Sony A9

af

Hledáček

 
Sony A9 má pochopitelně elektronický hledáček. Co jsem měl možnost zkoušet, tak pokud je stejně dobrý jako u Olympusu E-M1 Mark II, tak bych s ním asi neměl problém. Uznávám jeho výhody: náhled na fotografii, jak bude ve výsledku vypadat (expozice, vyvážení bílé, i když tady jsem se Sony neměl dobré zkušenosti, vypadalo to pokaždé stejně jinak), množství zobrazovaných informací a pomocníka pro manuální ostření. Dosud byl problém elektronického hledáčku v jeho zpoždění (zejména za horšího světla) a pak nepoužitelnost při panningu; to druhé v Sony nejspíš vyřešili.

Závěr: že by elektronický hledáček v lecčems konečně dohnal ten optický?

Elektronická závěrka a 1/32 000 s

 
Elektronická závěrka znamená tiché fotografování. Například u golfu je dovoleno stisknout spoušť až se hůl dotkne míčku, během nápřahu a švihu je fotografování zakázáno, aby závěrky nerušily hráče. Což je docela nepříjemné omezení, ale co mě tak z hlavy napadá, tak je to asi jediný podobně omezený sport.

Nejkratší čas 1/32 000 s rozhodně plus při fotografování se světelnými objektivy na slunci. Na druhou stranu kombinace ISO 50 a 1/8000 s u současného fotoaparátu v drtivé většině stačí, občas mám problémy jen při focení s f1,2 sklem.

Závěr: ve specifických situacích rozhodně plus, ale pokud nefotíte golf a nebo nemáte světelnější skla než f1,8, tak můžete s klidem ignorovat.

Objektivy

 
V první řadě je třeba říct, že k plno objektivům Canonu nemá Sony ekvivalent vůbec. Neexistují. Zejména jde o delší světelné teleobjektivy – 300 F2,8 je k dispozici jen pro A-mount, pro E-mount pouze s redukcí (a omezením na 10 fps), 400 F2,8 neexistuje vůbec. Svatební fotografy by mohl zajímat třeba ekvivalent 85 F1,2; neexistuje, "pouze" 85 F1,8 F1,4. Ani s objektivy třetích stran to není růžové, například čím dál oblíbenější Sigmy řady Art se pro Sony E-mount nevyrábějí. Viz tady, tady nebo tady. To se může v budoucnu změnit, ale momentálně Sigma fullframy od Sony ingoruje. Doplněno: Sigma nabízí vlastní adaptér Canon EF → Sony E-mount.

Řešením by mohly být adaptéry, jako Metabones, které dovolí nasadit objektivy jiných značek na Sony. Pro Canon EF je situace zdá se jednodušší, u Nikonu se to komplikuje různými historickými verzemi (pohon ostření z těla, clona ovládaná páčkou atd.). Test tří různých adaptérů pro Canon EF najdete zde, test čínského adaptéru pro Nikon si přečtěte zde. V případě Nikonu to není úplně veselé čtení, Canony fungují o poznání lépe. Adaptéry se neustále vyvíjejí, třeba Metabones pro Canon má už čtvrtou verzi, takže situace může být v budoucnu jiná. Adaptér je samozřejmě věc, která přidá na hmotnosti a rozměrech, viz dále a také zrovna neprospěje pevnosti celé sestavy.

Sony by tedy rádo přetáhlo na svou stranu sportovní fotografy, ale nemá pro ně ekvivalentní náhradu v zasklení. Náskok systému, budovaného dlouhé roky Canonem a Nikonem, je evidentní, na Nikon bych mohl přejít klidně zítra a kromě jiné barvy objektivů bych si nevšiml rozdílu.

Závěr: Dokud nebude mít Sony ekvivalent 200/1.8, tak nepřejdu :)

Tělo – menší rozměry a hmotnost?

 

 
Rozhodně bych bral, kdyby má výbava vážila méně. Tělo Sony A9 váží 637 g, méně jak polovinu hmotnosti Canonu 1D X (s gripem je to o málo více než polovina, pořád obrovský rozdíl). Bohužel to celé snižuje skutečnost, že objektivy jsou stejně velké a těžké, takže konečná úspora hmotnosti a velikosti bude ve výsledku velmi malá. S menší velikostí a hmotností se navíc potenciálně pojí horší ergonomie - málo tlačítek, menší ovladače (důležité třeba při ovládání v rukavicích) a vyváženost s většími skly.


Malé porovnání hmotnosti objektivů

Čerstvě uvedený Sony 500 mm F4 G váží 3,46 kg a měří 14×36,8 cm. Canon 500 mm F4L IS II USM váží 3,19 kg a měří 14,6×38,3 mm.Sony FE 70–200 mm F2,8 GM OSS váží 1,48 kg a měří 8,8×20 cm, zatímco Canon EF 70–200 mm F2,8L IS II USM váží 1,49 kg a měří 8,9×19,8 cm. Úspora na objektivech tedy veškerá žádná.

 
A ještě pro zajímavost, A9 je utěsněný proti prachu a vlhkosti – jak moc se teprve ukáže, ale vypadá to, že tady problém nebude.Závěr: v hmotnosti celé výbavy nebude rozdíl dostatečně velký, aby stálo za to přecházet.

S gripem je velikostní rozdíl překvapivě malý

S gripem je velikostní rozdíl překvapivě malý

Výdrž na baterie

 
Tady nemohou bezzrcadlovky zatím konkurovat. Sony A9 udává 480 snímků na jedno nabití,  Canon 1D X kolem 1200 a pro zajímavost Nikon D5 až 3780! Vzhledem k faktu, že baterie Sony jsou výrazně menší (a předpokládám, že i levnější) než ty v Canonu 1D X, neměl bych problém jich na běžné akce prostě nosit více. Problém nastává v situacích, kdy není tak snadno dostupná nabíječka; třeba na Dakaru. Baterie do Canonu jsem tam nabíjel cca jednou za tři dny, pokud bych musel Sony nabíjet jednou za den až den a půl, přineslo by to komplikace.

Závěr: výdrž na baterie by pro mě, až na výjimky, nebyla na překážku.

Cena

 
Na závěr si nechám cenu. Nechce se mi počítat, kolik bych ztratil prodejem své současné výbavy a nákupem nové, ale byly by to statisíce. A nejde jen o objektivy, ale i o plno dalšího příslušenství, které je šito na míru konkrétní značce – blesky, rádiové odpalovače blesků i fotoaparátu a nebo třeba drahé rychlé CF karty. Co by zůstalo jsou batohy, brašny, podvodní pouzdra, UV a ND filtry. Výměna těla za nový model stejného výrobce jednou za 4 roky bolí podstatně méně než změna celého systému.

Významnou roli v cenách by hrál i fakt, že dostupnost bazarových objektivů na Sony je velmi slabá až žádná. Orientačně cenový rozdíl spočítal server Dpreview.

Závěr: přiznejme si to, přechod na jinou značku si finančně nemůžu dovolit.

Pro koho je tedy Sony A9 určený?

 
Sony A9 jako druhé tělo? Těžko ho bude někdo používat zároveň spolu s Canonem/Nikonem. Jiné ovládání, jiné akumulátory a nabíječky, jiný směr zoomování, prostě jiné všechno jsou věci, na které v akci není čas. A k tomu jiná sada objektivů, to abych si pořídil druhý batoh.

Koupit A9 a k němu jeden, dva objektivy a brát je samostatně na sportovní akce? Proč tam potom nejít rovnou s Canonem, ke kterému už výbavu mám a lepší?

Koupit A9 na úplně jiné než sportovní focení? Klidně, ale k čemu pak 20 fps? Stejně dobře poslouží předchozí modely. Snad fotografové divoké přírody by mohli najít v A9 spolu s nově představeným sklem 500/4 zalíbení.

Z toho všeho mi vyplývá, že A9 přišla příliš brzy. Pro sporťáky chybí dostatek dalšího vybavení a pro většinu ostatních je A9 zbytečný overkill, jak cenově, tak parametry. Ani gigant jako je Sony nemá kapacity na to, aby spolu s A9 vrhl na trh sadu pěti, šesti chybějících (tele)objektivů, a tak zvolil tento postup. To ale nic nemění na tom, že to vypadá na přelomový přístroj, který když už nic jiného, tak by mohl nakopnout Canon s Nikonem, z čehož nakonec budeme profitovat my, zákazníci.

Ukázkové fotografie v plné kvalitě najdete zde.

Leave a reply

Your email address will not be published.

This blog is kept spam free by WP-SpamFree.