Jak se fotí s pevnými skly

Pozvolný přechod na pevná skla tvoří další fázi mého fotografického života. Není to přechod úplně bezbolestný, rychlý a už vůbec ne levný, ale roky strávené fotografováním mě utvrdily v tom, že výhody převažují nad negativy a že to je směr, kterým se chci vydat. Možná máte podobné myšlenky, proto vám mohou být následující řádky užitečné.

Výhody

  • Pevná skla mají obvykle lepší světelnost.
  • Optická kvalita pevných skel většinou přesahuje kvalitu zoomů.
  • Menší hmotnost a rozměry. Tento bod je ale diskutabilní, neboť pokud nahradím jeden zoom dvěma pevnými ohnisky, výhoda rozměrů a hmotnosti rázem přijde vniveč.

Nevýhody

  • Nutnost častější výměny objektivů a s tím související ztráta pohotovosti (částečně se dá vyřešit používáním dvou těl).
  • Z principu není možné pokrýt pevnými skly všechna ohniska zoomu. Ale z průzkumu nad vlastními fotografiemi vyplynulo, že nejčastěji na zoomech stejně používám jejich krajní polohy a tudíž to většinou nebude vadit.
  • Žádné mé pevné sklo nemá stabilizaci. To většinou není problém, vysoká světelnost umožní dosahovat krátkých časů a eliminovat tak roztřesení záběru, ale v některých případech stabilizace chybí (při panningu a podobně).
  • Není to zoom, takže žádné zoom efekty na fotografiích.

Proč pevná skla?

Mou hlavní motivací, proč přejít na pevná skla, je již zmiňovaná vyšší světelnost a s ní související malá hloubka ostrosti neboli trochu jiný look snímků. Přece jen se 70–200 mm f2.8 dnes fotí téměř každý, a tak hledám způsoby, jak se od nich odlišit a pevné sklo může být jedním z nich. Proto také téměř vůbec necloním, fotím pořád na plnou díru. Postupem času jsem se dostal k následující nejoblíbenější čtveřici objektivů.

GV1Q0022

Zleva: Canon 14 mm f2.8L II, Canon 50 mm f1.4, Canon 135 mm f2L, Canon 200 mm f1.8L

Canon EF 14 mm f2.8L II

Nejširší pevné sklo Canonu a druhý nejširší rektilineární objektiv výrobce vůbec (po zoomu 11–24 mm f4L). Vypouklá přední čočka velmi znesnadňuje používání klasických filtrů a želatinové filtry mě vůbec nepřesvědčily. Přední čočka je nechráněná (oblíbené UVčko jako ochrana nelze použít) a to samé platí i o vystrčené zadní čočce, což přináší nutnost při každém uložení do brašny nasadit obě krytky. Zbytečně se tím prodlužuje výměna objektivů.

14 mm je návykových, i když rozdíl oproti 16 mm není až takový, jak jsem si původně asi představoval. Opticky nemám k objektivu výhrady, úplné rohy sice úplně neřežou, ale ve srovnání s Canonem 16–35 mm f2,8L II jsou podstatně lepší. Občas zazlobí ostření, zejména pokud ostřím na nekonečno a ani ve velkém full frame hledáčku není jednoduché si chyby všimnout.

Čtrnáctka v mé výbavě prakticky úplně nahradila rybí oko; jednak je dostatečně širokoúhlá i na nějaké ty efekty s přehnaně širokou perspektivou a navíc se mi postupem času efekt rybího oka přejedl a stejně jsem ho nakonec často v postprocesu rovnal.

GV1Q0429-2plné rozlišení

GV1Q2029plné rozlišení

Canon EF 50 mm f1.4

Nejobyčejnější objektiv z mé výbavy, padesátková klasika. Jde o příjemně malé a lehké sklo. Ostří rychle, ale ne moc spolehlivě a kresba na f1.4 je rozporuplná – někdy poměrně slušná, jindy podivně rozpitá. Nejvíc přitom záleží na světle; s protisvětlem se příliš rád nemá. Každopádně jde ale o nejslabší  objektiv, co vlastním, a tak je jediným objektivem, o kterém uvažuji, že bych jej časem vyměnil za kvalitnější ekvivalent – třeba za Sigmu.

Stejně jako u širokáče má i padesátka zadní čočku vystrčenou a tudíž náchylnou k poškození, nasazování krytky je tak nutností.

Padesátka je skvělá na portréty, i když při komponování jen na hlavu již zkresluje proporce obličeje, ale tak nějak příjemně dramaticky, ke sportu mi to pasuje. Se zaostřovací vzdáleností 30 cm se nechá vyfotit poměrně slušně i nějaký ten detail.

EnduroHunters2015_27plné rozlišení

Canon EF 135 mm F2L

Téměř dvacet let starý  objektiv, který ale dosud nemá nástupce, což naznačuje, že je pořád dostatečně dobrý. A je tomu opravdu tak. Obsahuje značné množství skla, proto je těžší, než se zdá na pohled. Ostření je rychlostí porovnatelné s ostatními “bežnými” eLky, tedy nic závratně rychlého, ale ani pomalého, zkrátka dle očekávání. Zadní čočka je zapuštěná dostatečně hluboko, takže není třeba si lámat hlavu se zadní krytkou.

Canon 135 je vhodný na fotografování halových sportů nejen světelností, ale i ohniskem. Třeba florbal se s ním fotí opravdu skvěle, to ohnisko mu sedí jako “prdel na hrnec”. Jen je potřeba si dát pozor na přesné ostření, jako u všech světelných delších skel. Zaostření na hruď hráče v předklonu znamená, že je hlava viditelně mimo hloubku ostrosti a fotka zralá nejspíš do koše. Objektivu by slušela utěsněnost proti povětrnostním vlivům.

FOTO_0782-2plné rozlišení

GV1Q0957-2plné rozlišení

Canon EF 200 mm f1.8L

Legendární světelná dvoustovka vznikla již v roce 1988, její produkce byla ukončena 2003. To mimo jiné znamená, že objektiv se již neservisuje a je zde nemalé riziko, že v případě poruchy nebudou dostupné náhradní díly. Stejně jako ostatní dlouhé teleobjektivy z této éry je i dvoustovka “těžká na předek” a víc tak unavuje ruce při fotografování bez opory. Autofokus nedosahuje rychlosti moderních ekvivalentů, ale naštěstí je přesný. Je to potřeba, při plně otevřené cloně je hloubka ostrosti titěrná.

Kresba objektivu i při otevřené cloně je úžasná a spolu s malou hloubkou ostrosti mají fotky jedinečný vzhled; za to jí okamžitě odpustíte i hmotnost i pořizovací cenu, která činí při koupi z druhé ruky cca 90 tisíc Kč. Díky ostrosti objektiv zvládne i větší výřezy (a díky malé hloubce ostrosti působí výřez stále “plnohodnotným” dojmem) a kromě toho se dobře snáší s telekonvertorem Canon 1.4× II. Troufám si dokonce i říci, že je výsledek opticky stejný, ne-li lepší než z Canonu EF 300 mm 2.8L IS. Pokud vím, že nebudu nucen fotit z velké dálky, používám ho jako univerzální teleobjektiv. Jediným záporem je tak minimální zaostřovací vzdálenost, která činí dlouhých 2,5 metru.

JBC200Plné rozlišení

Co dál?

Jisté je, že u této čtveřice nekončím. Další na řadě bude nejspíš 35 mm f1.4. Otázkou jen je, od jakého výrobce. A poté si brousím zuby na 85 mm. Kdysi dávno jsem měl Canon 85 mm f1.8 a ačkoli za ty peníze jde o skvělý objektiv, přece jen mě to táhne k eLkům a tedy k 85 mm f1.2L II. Jen si musím napřed otestovat, jak proklamované pomalé ostření obstojí při fotografování sportu.

Suma sumárum

Výhradně pevnými skly fotím zatím krátce, celkem mám za sebou teprve pět sportovních akcí. Nemám pocit, že bych objektivy měnil častěji než dříve, ale z velké části za to může fakt, že ohnisek zatím nevlastním tolik, takže vlastně tam, kde jsem dříve fotil se 70–200, teď fotím s 135, místo 16–35 používám 14 mm. Takže jsem vyměnil dva objektivy za jiné dva objektivy. Zatím ani nemám pocit, že bych nějak nepoužíváním zoomů strádal, ale rozhodně se velká díra hlavně mezi 50 a 135 mm dříve nebo později projeví. A také nezatracuji zoomy a ponechám si je i v budoucnu, přijde focení, kde jejich výhod využiji.

6 Comments

  1. by Jaroslav Nečas on 02/01/2019  11:38 Reply

    Docela by mě zajímalo, jak je to dneska...Třeba když už je venku relativně nová 85mm 1,4L...:)

    • by mk on 02/01/2019  12:18 Reply

      Pořád stejně, akorát Canon 14/2,8 nahradila Sigma 14/1,8

  2. by RNDr.Petr Kozelek on 08/06/2015  17:08 Reply

    Fotím jako amatér převážně sport: hokej, karate, judo, florbal, kolo ... Od začátku používám z 80 % pevná skla podobná jako pan Kozák: EF 135 f/2, EF 200 f/2,8 a EF 85 f/1,2.
    Souhlasím na základě vlastních zkušeností se závěry pana Kozáka. S 85 f/1,2 jsem fotil například část Poháru Klášterce v karate nebo část tanečních vystoupení.

  3. by Ales on 29/05/2015  08:56 Reply

    S 35mm f1.4 bych rozhodne pockal na novy Canon az vyjde :) Ja jsem vzal Sigmu art 35mm f/1.4 a neni spatna. Jen rychost ostreni byla pro me zklamanim - je horzne pomala.
    V poloseru stale hleda a hleda, tam kde Canon 16-35 f/2.8 ostril okamzite Sigma 35mm f/1.4 mela problemy.

  4. by KP on 29/05/2015  00:24 Reply

    "Jen si musím napřed otestovat, jak proklamované pomalé ostření obstojí při fotografování sportu." - z praxe - blbě

  5. by Dalibor S on 27/05/2015  21:13 Reply

    Díky :) podobný článek tady chyběl....

Leave a Reply to Jaroslav Nečas Cancel reply

Your email address will not be published.