Fotografujeme noční závody

Nedávná zkušenost s fotografováním tradičního šestihodinového vytrvalostního závodu Invicta Epilog na brněnském okruhu, který končil až za tmy, mě přiměla k sepsání tohoto článku. Nemá jít ani tak o konkrétní návod, jak fotografovat v noci, jako spíš o pár tipů a rad ve stylu co očekávat, na co se připravit a co se s tím dá dělat. 

K fotografování nočních motoristických závodů v ČR pravděpodobně moc příležitostí nebude. Kromě Epilogu mě napadají vlastně jen večerní erzety některých rally. Je to škoda, protože tma vnáší do snímků další výtvarný prvek a výzvu. Mně osobně například začalo fotografování na Epilogu bavit právě až s padající tmou.

Závod odstartoval ve 14 hodin a to zajímavé začalo cca po páté hodině odpolední (záleží pochopitelně na roční době), kdy i zbytek vozů rozsvítil světlomety. Jelikož již byla světla silnější než okolní osvětlení, dokázala zmást automatické měření expozice a snímky na automatiku vycházely tmavé. Lze toho pochopitelně využít k výtvarnému záměru, jinak je jistější použít manuální nastavení expozice.

Že bylo venkovního světla ještě dost lze poznat z toho, že není zbytek auta úplně černý. Ale na oklamání automatiky reflektory vozu stačily. ISO 800, f8, 1/500 s

Známá poučka říká, že noční záběry se nejlépe fotografují těsně před setměním. V tu dobu, která trvá například jen 20 minut, je obloha barevně zbarvená, pouliční osvětlení již svítí, přitom zbývá ještě tolik venkovního světla, aby kontrast mezi umělým a zbytkovým přirozeným osvětlením nebyl příliš velký. To je vhodný okamžik na fotografování například čar od světel projíždějících aut. Světla je málo a není tak problém dosáhnout dlouhých časů (například 5 sekund), přitom je ho dostatek na to, aby nebylo okolí pouze černé. V sobotu 23. října nastalo takové okno kolem 18. hodiny.

Ztmívání je ideální na podobné fotografie. Za tmy by z krajiny a oblohy nic nezbylo. IS0 50, f11, 4 s

Mimochodem, z expozičních parametrů předchozí fotografie si snadno domyslíte, že blesk je v tuto dobu ještě nepoužitelný (ačkoli by se hodil na vykreslení auta v popředí); při ISO 50 a f 11 je jeho dosah metr. Samozřejmostí je u takového fotografování stativ, případně položení fotoaparátu na zídku, pneumatiky u svodidel a podobně. Časy v řádu sekund nelze rozumně udržet v ruce ani s oporou, jedině že by bylo "rozechvění" uměleckým záměrem fotografa. Kabelová či jiná dálková spoušť také ostrým fotografiím pomůže.

Jedna ukázka nedostatečně stabilně umístěného fotoaparátu (v tomto případě to vypadá, jako by spíš fotoaparát rovnou spadl ze stativu)

Jakmile se setmí ještě více, je na čase schovat stativ a vytáhnout blesk. Ještě než začneme fotografovat, je dobré si uvědomit několik méně či více důležitých faktů:

  • V Brně na trati chybí úplně umělé osvětlení (vyjma úseku na stadionu a prostoru cílové rovinky) a když je tma, tak je tma opravdu pořádná, obzvláště při zatažené obloze. Určitě se hodí například čelovka nebo aspoň mobilní telefon, kterým si můžete posvítit. Podobná situace může nastat i u nočních erzet při rally, pokud budete fotografovat mimo vesnice či města.
  • Ve tmě toho nejde ani v optickém hledáčku moc vidět.
  • Jaké auto přijíždí poznáte jen podle konfigurace jeho světel - DTM Mercedes má jiná světla jak Porsche a lze je podle nich od sebe spolehlivě odlišit.
  • Ostřit musíte na světla. Na autě se nemá autofokus čeho jiného chytnout, vše je ve tmě. Jelikož při silném protisvětle mohou mít fotoaparáty s ostřením problémy, počítejte s větším odpadem.

A jdeme fotografovat. Bez blesku budou fotografii dominovat jasné přední/zadní reflektory, případně jiné dodatečné osvětlení, zbytek vozu zůstane beznadějně utopen ve tmě. Lze to samozřejmě opět pojmout jako výtvarný záměr. Vyšší clona vyrobí z bodových zdrojů světla efektní hvězdičky, hvězdičkám napomohou i konfigurace odrazných parabol ve světlometech.

Bez blesku toho v noci moc nevyfotíte, snímku dominují světlomety, ze zbytku vozu není vidět nic. Ale i to může mít svou cenu. ISO 320, f3,5, 1/125 s (srovnejte expoziční parametry s první fotografií v článku)

Pokud jedou dva vozy za sebou, ten zadní osvětlí přední a je z něj potom i cosi vidět; hezký efekt nastane, pokud světla zadního vozu prosvítí interiér toho před ním.

Hvězdičky a přední vůz osvětlený těmi za ním. ISO 800, f10, 1/500 s

Na noční fotografování byste měli mít s sebou blesk a nastal čas jej vytáhnout. S bleskem se dá v noci pořádně vyhrát a můžete využít celou paletu efektů, které vám nabízí. Ideální je, když máte možnost jej umístit mimo fotoaparát a odpálit dálkově například pomocí rádiového odpalovače.

Blesk umisťujeme mimo fotoaparát z toho důvodu, abychom se zbavili nepříjemného placatého čelního nasvícení. Čím je rozdíl mezi směrem fotografování a směrem záblesku větší, tím je nasvětlení zajímavější. Zejména u okruhových závodů, kde je trať poměrně daleko od svodidel, to znamená, že i blesk musí být daleko. Snadno potom narazíte na vzdálenostní limit odpalovače. Opravdu ale nemá smysl mít blesk tři metry od sebe (i takový jsem na Epilogu viděl). Blesk se dá připevnit na svodidla (Gorillapodem, Manfrotto svorkou apod.), postavit na pneumatikovou bariéru, postavit za svodidla na stativ, který nám zbyl po fotografování dlouhým časem apod.

Pokud jde o nastavení síly záblesku, záleží na vás. Já používal manuální nastavení na plný výkon. Intenzitu, jakou se blesk projeví v záběru, pak při konstatním čase můžete regulovat clonou. Při cloně f6,3 a ISO 500 blesk ukazuje dosah 18 metrů, což vzhledem k vzdálenosti trati od svodidel bylo tak akorát. Pro zvýšení dosahu zkuste hlavu blesku trochu nazoomovat; je pak ale těžší se trefit se snímkem do místa, kam blýská blesk (navíc ve tmě). Nabití blesku na plný výkon samozřejmě trvá nějaký čas, ideální pro jeho zkrácení je připojit přidavný battery pack.

Světlo záblesku trvá zlomek vteřiny (typicky např. 1/1000 s) a spolehlivě zmrazí pohybující se objekt. Čas expozice má potom vliv na "přídavné" efekty. Začneme krátkým časem.

Pokud se povede, že blesk vykreslí řidiče, máte o zajímavý snímek postaráno. ISO 320, f3.5, 1/100 s  (i přes relativně dlouhý čas je auto perfektně ostré, za což může blesk a jeho velmi krátká doba výboje)

Dlouhý čas je zajímavější. Podle toho, zda blesk odpálí na začátku expozice (tzv. synchronizace na první lamelu) nebo na konci (synchro na druhou lamelu), bude i výsledný efekt vypadat odlišně - stopy od světel budou buď před autem nebo za autem. Říká se, že přirozeněji působí druhá varianta. Je ale zároveň náročnější na odhad, protože se musíte s koncem expozice trefit do místa, kam svítí blesk. A jelikož na Epilogu závodila auta různých kategorií, jezdící různě rychle, chtělo to více pokusů.

Nahoře blesk na první lamelu, dole na druhou. Z fotografií je vidět, že výkon blesku úplně nestačil. Chybou bylo zbytečně nízké ISO a pomohlo by i více nazoomovat hlavu blesku (světelný kužel je zbytečně široký). ISO 50, f4, 1 s

Ještě efektnější je pokus o panning. Pokus říkám záměrně – tentokrát vůbec nezáleželo na dokonalosti panningu, naopak, schválně jsem fotoaparátem kroužil a třepal, abych dosáhl klikaté stopy od světel. Blesk na druhou lamelu pak osvítil a zmrazil automobil.

Dlouhý čas a "kvedlání" fotoaparátem během expozice plus blesk na konci. ISO 500, f6,3, 1 s

Vyšší modely blesků mají i funkci stroboskop. Po její aktivaci blesk blikne několikrát po sobě s nastavenou intezitou a frekvencí. Při době expozice 1 s a frekvenci 4 Hz dostanete do záběru celkem 4 záblesky. Má to jednu velikou nevýhodu – blesk vám nepovolí nastavit vyšší výkon; v tomto případě povolil maximálně 1/4 a ani ta nestačila na všechny čtyři záblesky, bylo tudíž třeba snížit výkon na 1/8. Je asi logické, že při 1/8 výkonu je i dosah blesku osminový. Navíc auto za 1 s ujede poměrně hodně metrů, je potřeba fotografovat na široké ohnisko, kvůli tomu musíte nastavit široké ohnisko i na blesku a dosah světla opět klesá. Já měl štěstí, že mezi vozy byl jeden se světloodrážejícími polepy, které mu daly na snímku vyniknout.

Pokud mrholí, můžete do fotky zkusit bliknout a tím rozsvítit vodní kapky. Třeba se vám podaří zmást i astronomy - amatéry.


Blesk v režimu stroboskop a reflexními samolepkami polepené auto. Nahoře je vidět i falešná hvězdná obloha. ISO 800, f5,6, 1 s

Jelikož bývají na trati kromě vás i ostatní fotografové, pokuste se místo vlastního blýskání chytat cizí blesky. Schválně si stoupněte naproti nim, nastavte vyšší clonu, která udělá z blesku hvězdičku. Delší čas vám pomůže se snáze trefit s expozicí do jejich záblesku.

Chytání cizích blesků. Na druhé straně svodidel bohužel nikdo nebyl. Mimochodem, takovýto cizí blesk by šel použít jako náhrada dálkově odpalovaného blesku :) ISO 800, f5,6, 1/3 s

K blesku na závěr ještě dva dodatky - pozadí je hodně vzdálené, tudíž na něj blesk nedosáhne a zůstane černé. A otázkou je, jak moc jezdcům blesky vadí. Jsem toho názoru, že ne příliš - jsou soustředěni na silně osvětlenou část vozovky před nimi a hvězdička blesku 20 metrů daleko za svodidly má z jejich pohledu jen malou intenzitu. Ale i tak jsem se snažil svítit co nejvíce zboku.

A ještě jedna ukázka dlouhého času.  ISO 500, f6,3, 1 s

Málem bych zapomněl na vyvážení bílé. Měl jsem nastavenu zataženou oblohu, ale výsledek se mi zdál zbytečně moc teplý, příště bych zkusil denní světlo (slunce).

To je vše. Doufám, že jsem vás inspiroval a brzy na nějaké noční fotografování vyrazíte.

2 Comments

  1. by Martin on 29/10/2010  18:34 Reply

    Martine paradni :-), diky moc za clanek, ty fotky typu jako posledni foto v tomhle clanku nebo porsche v nahledu predchozi galerky sou uplne bozi! urcite to musim nekdy vyzkouset :), ikdybych mel fotit jen nekde u silnice :D

  2. by MikeM on 27/10/2010  15:52 Reply

    super článek, další inspirace, moc děkuji!

Leave a Reply to Martin Cancel reply

Your email address will not be published.