Myslete jako fotograf

Poslední kniha známého fotografa a autora (v češtině mu vyšlo již nejméně šest publikací) Michaela Freemana s názvem Myslete jako fotograf navazuje na jeho předchozí dílo Očima fotografa. Již od prvních řádků je zřejmé, že kniha příliš nezapadá mezi většinu typických učebnic fotografování dostupných na pultech knihkupectví, a další čtení tento názor jen potvrzuje. Ale nepředbíhejme.

Příjemně překvapí a potěší hned úvod a v něm nenápadně obsažených šest bodů, které by měla splňovat úspěšná fotografie. Samotný text knihy je potom velmi volně rozdělen na tři části, z nichž první nese název Záměr.

Záměr

Úspěšná fotografie by měla mít více rovin, vést divákův pohled po ploše snímku a nutit jej se na snímek zadívat pozorněji. Kladnému přijetí vašich snímků napomůže i Dobrý vzhled – co všechno se lidem na fotografiích líbí, najdete v této podkapitole. Že lze krásu nalézt ve všem přibližuje část s nadpisem Různá krása, na lidi účinkují i takzvaná Mrtvá monstra. Na přetřes přijde i mnohdy opovrhované téma Klišé a ironie. Předposlední podnadpis zavede čtenáře do Obyčejně neobyčejného světa, aneb poradí, jak vyfotografovat netradičně běžné věci. Posledních několik stran první kapitoly nese název Odhalení, a nabízí tipy, jak se neprozradit hned na první pohled a přitáhnout pozorovatele.

Styl

Druhá kapitola Styl dostojí svému názvu a pomůže vám najít si svůj vlastní způsob vyjadřování. Konečně přijde na řadu i „klasické“ povídání na téma kompozice, zlatého řezu, rozdělení na třetiny a podobně, nenápadně ukryté pod nadpisem Klasické vyvážení, ale nahlížené přece jen pod trochu jiným úhlem, než bývá zvykem. Pod kompozici spadá i harmonie (ať už v rozmístění objektů v rámečku, či třeba ladění barev), vedení pohledu a kontrast. Dozvíte se, jaká je definice jednoduchého stylu a minimalismu, nebo z opačného pólu rozdíl mezi komplexním stylem a plánovaným nepořádkem. Není v možnostech této recenze vyjmenovat úplně vše, ale věřte, že se pod výše zmíněnými hesly ukrývá opravdu hodně a hodně témat a na své si přijde každý.

Postup

Poslední a nejméně obsáhlá část knihy nese nadpis Postup. Jestliže jsem v úvodu zmiňoval, že členění knihy je poměrně volné, tato kapitola mi dává za pravdu. Její sekce by se klidně mohly rozmělnit do předchozích dvou oddílů, moc pohromadě totiž nedrží. V části Vizuální předlohy vás autor nabádá k prohledání svého archivu, nalezení úspěšného formátu fotografií a držení se ho do budoucna. Interaktivní kompozice, neboli pobíhání fotografa kolem objektu a hledání toho nejlepšího záběru v prostoru i v čase, představuje spíše myšlenkové cvičení autora než praktické rady. Kupodivu se do Postupu vešly i mé oblíbené hrátky s časem – kreativní práce s expozičním časem. Tato kapitola možná nejlépe ilustruje celou knihu: neporadí vám sice, jaký čas využít na panning jedoucího automobilu, ani jak správně tuto techniku provést, ale zato se dozvíte historický vývoj fotografie z pohledu doby expozice a postupnou změnu ve vnímání a přijímání pohybově rozmazaných fotografií.

Nebyla by to moderní publikace, aby neobsahovala i zmínku o HDR. Trvalo to sice 164 stran a přes dvacet podkapitol, ale je tam. Možná mě HDR negativně ovlivnilo, ale poslední oddíl nadepsaný Vzhled už vaří z vody, fotografie a různé „vzhledy“ jsou na stránkách knihy naházeny bez ladu a skladu a jen zaplňují potřebné množství stránek.

Trochu jiná fotopublikace

Teď něco k samotnému stylu knihy. Jak už jsem zmínil na začátku a jak lze vyčíst i z textu, kniha se poměrně výrazně liší od většiny svých příbuzných fotografických publikací. Až na výjimky zde nenajdete žádné technické rady, autor neřeší expoziční parametry, přesné zaostření, ani správné vyvážení bílé. Místo technikou se Freeman zaobírá samotnou výslednou fotografií. Témata rád obchází zeširoka, podniká výlety do historie, hledá souvislosti v dějinách umění; možná vás překvapí, jak moc se fotografie inspirovala právě v malířství nebo v sochařství, a že prakticky všechno už tu jednou bylo v některém jiném uměleckém oboru a mnoho technik je dávno prozkoumaných a dovedených k dokonalosti. Někdy se zdá být té historické či filozofické omáčky okolo až příliš, ale v okamžiku, kdy vás to už už svádí k přeskočení několika následujících odstavců, vyloupne se na světlo skvělá rada doslova k nezaplacení.

Jak už bývá zvykem, text je doplněn rámečky. Freeman však i tyto přehledné tipy dotáhl k dokonalosti. Nejenže doplňují či shrnují informace uvedené v textu, ale nabízejí i seznam hesel pro další vyhledávání a sebevzdělávání na internetu. Tím se mimo jiné elegantně vypořádal s autorskými právy na díla jiných autorů, zmiňovaná v knize – místo složitého shánění svolení k otisknutí například obrazu si jej čtenář sám najde na internetu.

Teď se volně dostávám k fotografiím v knize obsaženým. Jak už to tak bývá, některé jsou povedené více, některé méně, ale těch druhých je menšina. Co však považuji za možná důležitější je fakt, že fotografie výborně ilustrují text, a co je ještě důležitější, že všechny snímky jsou doplněny obsáhlými a vysvětlujícími komentáři, kterým nemohu než zatleskat. Kromě popisků najdete u některých snímků i schémata zobrazující například směr vedení pohledu diváka, postup úprav při postprocesu a podobně. Výborné jsou i série snímků a zdůvodnění, proč z nich autor vybral právě tu jednu jedinou fotografii jako nejlepší. Zkrátka doprovodným snímkům nelze nic vytknout a jejich působení ještě napomáhá i větší-než-obvykle formát knihy 235 x 255 mm.

Závěrem

Chcete se nad fotografií hlouběji zamyslet, dozvědět se, proč některé snímky fungují a jiné ne a získat širší souvislosti a náhled na fotografické dílo? Pak jste u Michaela Freemana na správném místě. Kniha výborně doplňuje publikace technického rázu a měla by tak být dalším krokem pro ty, co mají technickou stránku fotografování již zažitou, a chtějí se dále zlepšovat a vzdělávat.

Myslete jako fotograf (Kreativní myšlení pro lepší [digitální] fotografie)
Michael Freeman
Nakladatelství Zoner Press
Rozměry 235 x 255 mm, brožovaná vazba, 192 stran
Běžná cena 339 Kč