Můj dosavadní největší motoristický zážitek

Stojím za nízkou zídkou necelý metr od trati. Asfalt je tu úplně černý, nastříkaný lepivou hmotou kvůli lepší adhezi pneumatik. Na trať již najíždí divná špičatá konstrukce s obrovskými zadními balóny a naopak miniaturními předními kolečky, ve které se tísní řidič jako pilot v kokpitu letadla. Nesmí chybět nezbytné předstartovní zahřívání pneumatik, doprovázené oblaky dýmu a poté již podle gest člena týmu rovná pilot "vozidlo" na startovní čáru. První dvojice světel značí dosažení přípravné pozice, rozsvícení druhé dvojice znamená připravit se ke startu.

Červená, zelená.

Motor nenabírá otáčky, prostě v jednu chvíli běží na volnoběh a v dalším okamžiku točí naplno. Sluchátka odfiltrují ten největší jekot a do uší pronikne hlavně hluboké dunění, které rozvibruje vnitřnosti a z kterého mě brní zuby. Kam se hrabe rockový koncert. Celým tělem fyzicky cítím zvuk.

Z výfuků šlehají metrové plameny, motor burácí a průjezd doprovází silná rázová vlna. Kdybych v tu chvíli mrkl, tak to nejlepší propásnu, takový má stroj odpich a s takovou rychlostí se mihne kolem mě. Než se stihnu otočit za ním, je 300 metrů daleko. Výfukové zplodiny dráždí ke kašli a štípou z nich oči, ale už je po všem. Ještě následující půl minutu cítím, jak mi běhá mráz po zádech, přitom na tváři mám úsměv od ucha k uchu. Na světelné tabuli svítí čas 3,960 s, rekord tratě.

Před chvílí odstartoval můj první top fuel dragster.

A ještě pár čísel... (zdroj: Wiki)

Palivo: kombinace nitrometanolu a metanolu
Výkon: 8 500 až 10 000 koní
Zrychlení 0 – 160 km/h: 0,8 s
Rychlost v cíli: kolem 530 km/h
Hlasitost motoru: 150 dB