21 věcí, které mě na fotografování serou

Vánoční čas je obdobím lásky, klidu a pohody, tak proč si ho nezpestřit trochou toho zdravého rozčilení? Sepsal jsem 21 věcí, které mě na (mém) fotografování a věcech s ním spojených serou. Původně jsem měl v plánu napsat věcí jen deset a i tak jsem se obával, že nebudu mít o čem psát, ale jak vidíte, nakonec se to rozjelo. Pořadí je čistě náhodné.

1. Záplava článků typu “6 rad jak na lepší portréty” nebo “8 věcí, které byste měli vzít v úvahu, když se chystáte začít vydělávat si fotografováním”

Podobné články lze recyklovat donekonečna, stačí jen vyměnit disciplínu a ilustrační fotografie, neboť rady v nich jsou tak obecné, že pasují téměř na cokoli. Rád používám tabletovou čtečku Flipboard a sekce “Photography” je podobnými články zaplevelená tak, že kolikrát ani nemám chuť jí listovat.

2. Fotografie oprýskané zdi, praskliny v asfaltu a podobně, převedené do černobíla a s názvem jako “O vztazích”, “Strážci času” nebo něco podobně blbého, ideálně ještě se třemi tečkami na začátku a na konci

Na tyhle fotografie je “specialistou” jeden nejmenovaný fotoweb, ale naštěstí je jednoduché se jim vyhnout. Každopádně budiž mi k dobru, že jsem nikdy nic podobného nefotil, maximálně omylem, když jsem nedopatřením stiskl spoušť, zatímco mi foťák visel na krku.

3. Přání “Dobré světlo”

Vlastně ani nevím, proč mi to vadí. Asi mě štve, že je to takové automatické přání. Něco jako rozeslat všem hromadně tu stejnou vánoční esemesku. Pokud budu chtít opravdu popřát, dám si záležet a každého aspoň konkrétně oslovím. Pokud ne, popřeji mu dobré světlo.

4. Osobní útoky na fotowebech

Ve fotogaleriích se mají kritizovat jen fotografie, nikdy jejich autoři. Zatímco fotografii vidím a mohu se k ní vyjádřit, o tom, jestli je její autor dvojnásobný otcovrah nebo naopak adoptoval tři černoušky a každý rok posílá desetitísíce na charitu, nemám nejmenší ponětí. A proto se k němu nevyjadřuji.

5. Když nedostanu akreditaci a pak vidím, že po sportovišti pobíhají ovestovaní lidé s malým foťákem nebo dlaňovou kamerou

Nechci, aby to teď vyznělo, že si myslím, že jsem něco víc než oni. A když tam, na rozdíl ode mne, jsou, zřejmě udělali víc pro účast než já a budiž jim to přičteno k dobru. Ale to neznamená, že mě to neštve.

6. Focení reklamních bannerů, sponzorů a věcí podobného charakteru na akcích na kšeft

Zatímco já se snažím mít co nejméně  rušivé pozadí, což znamená se bannerům vyhnout, v zájmu pořadatele naopak je mít bannery na co nejvíce snímcích. A to, že jste prošvihli rozhodující okamžik zápasu, nevadí tolik, jako že jste zapomněli nafotit jeden zapadlý banner v rohu.

7. Když akce nezačínají včas, nebo jsou špatně načasované

Jsem asi divný, ale nemám rád nedochvilnost; snažím se chodit včas a to samé čekám od ostatních. Specialistou na opožděné začátky jsou akce freestylových sportů, ty nedrží časový harmonogram snad nikdy.  Ze skupiny špatně načasovaných akcí mě serou třeba plavecké soutěže, které jsou rozděleny na dopolední a odpolední blok. A ty tři hodiny mezi nimi mám jako dělat co? Nebo z letoška mi v paměti utkvělo snb klání Excelent Soldiers, kdy večerní část začala s asi 40minutovým zpožděním, čím jsme přišli o focení při krásném barevném západu slunce.

8. Lidi, co nechtějí platit za fotografie

Co si budeme namlouvat, za fotografie se nikomu moc platit nechce. Vždyť když už tam jste, tak to jedno, dvě cvaknutí vás nic nestojí, že? Teď mám na mysli zejména účastníky sportovních akcí, kteří by od vás rádi měli fotku. Psal jsem o tom už dřív, tak se nebudu opakovat.

9. Neexistence webového portálu, který by nabízel kalendář sportovních akcí

Neplatí to úplně absolutně, sem tam se  nějaký najde, ale takový, který by shromažďoval všechno, nebo alespoň téměř všechno, neexistuje. A tak je třeba hledat informace po všech čertech.

10. Cena (originálního) fotopříslušenství a doplňků

Kolem fotoaparátů se rychle rozvinul obří byznys s příslušenstvím a doplňky. Nic proti tomu, je tak možné koupit skvělé věci, které by jinak člověk musel bastlit na koleně nebo by je neměl vůbec. Ale někdy mi přijde, že výrobci žijí v nějakém jiném světě. Zářným příkladem je třeba nedávný rozmach natáčení videa zrcadlovkami a s tím spojený přehršel různých předražených gripů, držáků, steadycamů a podobně.

Naštěstí video netočím, ale i tak mě přemrštěné ceny neminou. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale originální baterie Canon LP-E4N pro zrcadlovku Canon 1D X – kus plastu, plechové kontakty a vevnitř tři články, dohromady v ceně 350 Kč – za 4000 Kč? Co třeba plastový výlisek za desetihaléře k Nikonu 35 F1.4G za 2000 Kč? Pak se nikdo nemůže divit, když raději nakoupím od Číňana za desetinu ceny (a samozřejmě Free shipping :) ). Bohužel v případě výše zmiňované baterie její čínské kopie ve fotoaparátu nefungují (respektive je jejich funkce záměrně zkriplená), což mě nakonec se skřípěním zubů donutilo koupit originál.

11. Zaclánění kameramanů na akcích

Typická situace – stupně vítězů, všichni fotografové stojí spořádaně v hloučku před pódiem a nemohou fotit, protože jim zaclání kamera pobíhající těsně před medailisty.

12. Že v zimě není sníh a nemrzne

Takové krásné zimní sporty máme, ale co s nimi, když nesněží nebo nemrzne? Už dvakrát jsem strávil v Harrachově krásný víkend, aniž bych vyfotil jediného skokana na lyžích. Nebo taková ledová plochá dráha – hezký sport, ale už dva roky se v ČR nejela, neboť nebyl na rybnících led.

13. Dělení na amatéry a profesionály

Víte vůbec někdo, kde se ta hranice vlastně nachází? Stane se z vás profík tehdy, když se fotografování stane vaší hlavní výdělečnou činností? Nebo tehdy, když do fotografování dáváte všechno a fotografie začnou k něčemu vypadat?

14. Že letos nejedu na Dakar

Co se dá dělat, Dakar to v roce 2016 musí zvládnout beze mne.

15. Když ta nejlepší fotografie z řady není zrovna ostrá, závodník na ní má uříznutou ruku nebo schovaný obličej nebo vám někdo vleze do záběru

Murphyho zákony prostě platí i ve fotografování.

16. Když se něco stane a já mám zrovna nasazený širokáč a nastavený dlouhý čas

Typická situace: člověk na jednom místě dlouho číhá na nějakou akci, a právě když to vzdá a rozhodne se fotit něco kreativnějšího širokáčem na dlouhý čas, v ten moment se to stane: cyklista hodí krysu, auto to naboří do svodidel a podobně. A vy máte sice kreativní, ale prd.

17. Dotazy na cenu techniky a poznámky typu “ten objektiv ale musel být drahý”

Tyhle otázky jsou mi nepříjemné, proto na ně odpovídám: “Já nevím, já ho mám jen půjčený.” A když chci více popíchnout, tak například na offroad maratonu: “Jo, dvě závodní čtyřkolky by za to byly.”

18. Fotovesty jako součást akreditace

Mám na mysli vesty, které odlišují akreditované fotografy od veřejnosti. Co mi na nich vadí? Zapínání na suchý zip se chytá na tričko, někdy jsou malé, jindy plandají, na svítivé barvy jdou mouchy a kvůli nim pak nemá smysl nosit svou vlastní fotovestu s kapsami (protože se do kapes nedostanu).

19. Když fotografie vypadá skvěle na displeji, ale v počítači už to takový zázrak není

Je to fakt, že na displeji foťáku vypadají fotografie dost často lépe. Je to tím, že displeje mají často líbivější barvy a lepší kontrast? V malém formátu se taky ztratí nějaká ta případná nepřesnost v zaostření.

20. Zjišťování, kdo je na fotografii

Je to pro mě utrpením. Mám jedinou výhodu, že z povahy toho, co a jak fotím, se mě tohle tak často netýká.

21. Že nejsem schopen se naučit hlídat si expoziční údaje v hledáčku

Za deset let jsem se nenaučil před každou fotkou zkontrolovat v hledáčku, zda mi nevychází příliš dlouhý čas nebo zda nemám nastavenou nějakou kompenzaci expozice, prostě v zápalu boje rychleji mačkám než se dívám. Často poznám příliš dlouhou expoziční dobu až podle zvuku závěrky. Zachraňuje mě jedna věc, že fotím světelnými objektivy většinou na plnou díru a tím pádem mi čas pod použitelnou hodnotu příliš často nepadá.

14 Comments

  1. by Duben on 27/12/2015  11:40 Reply

    Martine s bodem 3 až tak nesouhlasím. Prostě to beru něco jako "cechovní pozdrav". Nevidím v tom nic špatného, i když je to neosobní. Asi jako se věřící zdraví "S pánem bohem" apod. Ale budu si pamatovat, že ti mám přát raději míň kameramanů a dobré akreditace ;)

  2. by nikdo on 21/12/2015  00:42 Reply

    Krásně napsané. Držím palce, aby takových situací bylo co nejméně. Já sám jsem k vůli většině důvodů přestal fotit a prodal celou výbavu. CK

  3. by Tomáš Filip on 20/12/2015  22:57 Reply

    Huh, clona za dva tácy, tomu se mi nechce ani věřit. A to jsem otáčel v ruce 500 Kč asi 20x, než jsem včera pořídil dálkáč na Nikon - cena elektroniky s jednou jedinou funkcí (tedy IR dioda za půl halíře a plošňák za dva obalený trochou plastu) - a říkal, jak je to brutálně drahý. Našel jsem pak neorigo (téměř k nerozeznání) za kilo...

    Jinak k bodu 18. - už vím, co pořídíme fotografům příští rok na MČR - díky za tip :-P

    add 17. :-X

    • by Standa Kolařík on 21/12/2015  00:11 Reply

      AD 18. Většinou jsou vesty docela vklidu, horší to je, když nafasujeme povinně (údajně kvůli jednotné barvě) nějaké rozthané vesty do auta. Nejlepší vesty má zatím bezkonkurenčně hokejová extraliga (mají je všude stejné, dá se v nich docela dobře všecho dělat a tím jak mají boky na gumu, tak se dá docela dobře lézt i do kapes pod tím)

  4. by Martin Kamín on 20/12/2015  21:00 Reply

    Martine, ta clona stojí v doporučených cenách Nikonu 1590 Kč včetně daně. Takže asi nějaký renonc u Škody. https://store.nikon.cz/lens-hood-hb-59/JAB75901/details

    • by mk on 20/12/2015  21:02 Reply

      Tak to jo, 1590 Kč je zcela v pořádku.

      • by pH on 20/12/2015  22:14 Reply

        Nedávno jsem na starší Nikkor 2,8/20-35 koupil čínskou clonu (Ali...) za 100 Kč. Od originálu se liší jen nápisem FOR NIKON. Ad 10 - zdá se mi, že v českých obchodech je originální příslušenství ještě dražší než jinde...

  5. by Standa Kolařík on 20/12/2015  20:32 Reply

    Z toho co tam píšeš se mne nejvíc dotýká 5, 8, 11.
    9 už řeším, ale zatím pouze teoreticky

    • by Honza on 23/12/2015  20:39 Reply

      bod 9 mám teoreticky promyšlený taky ;-)

  6. by Standa H. on 20/12/2015  20:05 Reply

    Dost výstižné! :) Jen u bodu 19 se mi většinou stává pravý opak (Canon 7D), což je nakonec ta lepší varianta. A k bodu číslo 7 patří určitě rally, tam jsou časové prodlevy téměř pořád.

  7. by Hari on 20/12/2015  19:59 Reply

    5: To se Ti stává? Máš nějaký příklad, kde to tak je? Nebo už to jsou tak vzácné vyjímky, že jsi to lovil hodně z paty?

    • by mk on 20/12/2015  20:03 Reply

      Naposledy jsem třeba nedostal na čtvrteční hokej.

    • by Standa Kolařík on 20/12/2015  20:28 Reply

      HARI: Věř mi že se to stává víc než by bylo zdravé. Největší sranda na tom je že dostat se na nějakou místní akci je kolikrát větší problém než na akce typu reprezentace, Ligy Mistrů a podobně.

  8. by DUDISKO on 19/12/2015  11:38 Reply

    Špatný deň?
    :-)

Leave a Reply to nikdo Cancel reply

Your email address will not be published.